Opravdu musí být všechny postavy komplexní?

Knihy mohou obsahovat hodně postav. Jen první díl Harryho Pottera jich má přes 50. Jakou komplexnost by měl tedy mít každý z těchto hráčů?

Základním pravidlem je, že s rostoucím počtem scén, kde se postava vyskytuje, budou čtenáři očekávat větší propracovanost. Ráda o propracovanosti přemýšlím jako o čtyřech úrovních pyramidy.

Základna

V základně stojí hlavní hrdina, který je nejpropracovanější, protože s ním čtenář tráví prakticky všechen čas. Publikum o jeho touhách, přáních a motivaci ví víc než u jakékoli jiné postavy. Například už na začátku Harryho Pottera o něm víme opravdu hodně věcí. Známe jeho příběh, že je sirotek, který žije v přístěnku pod schody a neustále ho šikanují jeho příbuzní.

Známe také jeho osobnost. Má své zásady, je drzý, statečný, ale také impulsivní a zbrklý. Se smrtí jeho rodičů a krutosti zbytku rodiny byl Harry v životě vždycky sám, dokud nepřijel do Bradavic. Scénu za scénou zažíváme jeho momenty smutku, hněvu, zmatení, úžasu, radosti, stejně jako komplexní reakce, které s těmito emocemi přicházejí.

První patro

O stupeň výš najdeme další hlavní postavy, tedy nejdůležitější hráče podpůrného obsazení. Často jde o nepřátele nebo přátele. Rony, Hermiony, Hadrigy, Brumbály, Snapey, Dracy a Voldemorty. Už od začátku má každý z nich definující vlastnosti a drobnosti, které je dělají komplexními.

Máme tu postavu, která přichází z velké rodiny plné zrzků, vševěda bez kamarádů, velké srdce odpadlíka, kterého ze školy vyhodili, veselého a silného mentora, který dává životní rady. Pak učitele, který nenávidí hrdinovu slávu a otce, snoba z čistokrevné rodiny, který se s ním nejdříve snaží spřátelit.

A padoucha, kterého se nikdo neodváží pojmenovat a musí žít v cizím těle.

Všechny tyto významné postavy mají vlastní historii a cíle nezávislé na hlavní postavě.

Pomyslete na Zrcadlo z Erisedu, které ukazuje vaše nejniternější touhy, a jak se Harryho vidění liší od jeho přátel. Ron se vidí jako kapitán týmu a prefekt, který vyhrává famfrpálový pohár, protože vždycky vyrůstal ve stínu svých bratrů. A vždycky bojuje o to, aby si ho vůbec někdo všiml.

Druhé patro

Na této vrstvě jsou menší postavy, které se na papíře objevují jen v několika scénách. Patří sem rodiče nebo šikana z mládí. V této kategorii se chcete vyhnout naprosto očividným stereotypům.

Jedním z největších strašáků jsou obecně tyrani a šikanující, kteří se snaží hlavního hrdinu shazovat bez reálného důvodu nebo velmi nenápaditě. Takovým klišé se můžete vyhnout přidáním některých detailů. V případě těchto tyranů nějakou motivaci a zajímavý způsob, jakým na hrdinu doráží.

Například Dudley Dursley je rozmazlený jedináček s nadváhou, který se vidí jako střed vesmíru. Takže dává smysl, že se nadřazuje nad svého bratrance a vymýšlí si všechno možné, aby dostal Harryho do problémů. Nic moc víc k tomu nepotřebujete, pokud tedy neplánujete vícero knih.

V případě celé série by i tyto postavy měly projít nějakým vývojem. Dokonce i Draco a Dudley v pozdějších knihách dospějí a začínají pochybovat o své protipovaze vůči Harrymu. Během více svazků lze také odkrýt více jejich historie, takže se změní způsob, jak se na ně dívá jak hrdina, tak i čtenáři. To je případ Snapea nebo Brumbála i Voldemorta.

Vršek pyramidy

Tady najdete postavy v pozadí, které se obvykle objeví jen jednou. Hodně z nich nemusí mít vůbec jména, jsou známy jen podle své role či úlohy – stráže, majitelé obchodů, rváči, červená trika, zloději a podobně.

Zahrnuje to taky osoby zmíněné jen jménem, jako autory fiktivních knih v knize (Mlok Scamander), nebo nedůležité spolužáky. Jejich přítomnost a zajímavost vytváří dojem rozsáhlého a živoucího světa, který funguje.

Například v Harry Potterovi a Kameni mudrců má i hroznýš v zoo trochu komplexnosti, jak uvádí Wikipedie:“Byl osamělý a znuděný s hrozně ho otravovalo, jak lidé každý den klepali na sklo jeho terária. Vždycky snil o životě v Brazálii a měl i hravou stránku. Zajímavé je, že asi uměl číst, protože Harryho odkázal na ceduli VYCHOVÁN V ZAJETÍ.“

Rowlingová mohla jednoduše říct, že Harry viděl hada a přál si, aby na Dudleyho zaútočil. Místo toho z něj udělala sympatickou postavu, jehož situace uvěznění odráží tu Harryho. A jak had utíká, dokonce má vtipnou linku: „Brazílie, už jdu….díky amigo.“

Samozřejmě ale nad těmito jednorázovými postavami nechcete strávit příliš mnoho času. Když s nimi ale hrdina jedná na jedné nebo dvou stránkách, můžete stále přidat nějakou jiskru. Mohou mluvit zajímavým způsobem nebo mít jedinečnou vlastnost, která přidá humor nebo otočí situaci. Filosofující strážce, sebevědomý zloděj, kuchař, kterému chybí tři prsty, nedůvěřivý hostinský, který si myslí, že mu chce každý zapálit podnik.

Přidáním drobného detailu lze oživit i ty nejmenší postavičky.

Shrnutí

Všechny vaše postavy mají nějakou míru komplexity, který adaptujte podle frekvence jejich výskytu a váhy pro příběh.

Základna – hlavní postava, vyskytuje se prakticky všude.

První patro – důležité postavy, vyskytují se ve většině scén.

Druhé patro – vedlejší postavy, vyskytují se občas

Vršek – pozadí, vyskytnou se jednou

Zkuste si vypsat postavy z toho, co aktuálně čtete a zamyslete se nad tím, jak vám přijdou propracované.

Zdroj: DianeCallahan