Ahoj úžasná komunito, Jsem Ava Jae a jsou tu Bookishpixie.

Základní částí psaní knihy je vytvoření hrdiny, o kterém si čtenáři chtějí číst. Pokud se s vaším hrdinou čtenáři nějakým způsobem nespojí, pravděpodobně knihu odloží. Dneska rozeberu 3 časté problémy hrdinů, abyste se jim mohli vyhnout.

Vzdálené vyprávění

Vzdálené vyprávění se děje, pokud se čtenář nemůže emočně a mentálně spojit s vaším hrdinou. Tento nešvar způsobují dvě hlavní složky. První je filtrování. No, o psaní bez filtrace jsem toho napsala hodně, odkaz je dole, ale abych to shrnula, filtrování je formou vyprávění.

Fráze jako „Myslel jsem si“, „Vzpomněl jsem si,“ „Uviděl jsem“, „Ucítil jsem,“ apod. všechny spadají pod filtrování. S tím souvisí druhá část, tedy vyprávění emocí. Když říkáte, místo, abyste ukázali, říkáte něco jako „byla naštvaná“ místo abyste popsali, jak hněv fyzicky ovlivnil vaše postavy.

Výborný způsob, jak se tomuhle vyhnout, je EMOČNÍ THESAURUS od Angely Ackerman a Beccy Puglisi, na který odkazuju níž. Ale v zásadě, když se vyhnete filtrování ukazováním toho, jak postava prožívá svět knihy, a taky ukážete emoce místo popisu, tedy ukážete, jak tyhle emoce ovlivňují hrdiny psychicky a myšlenkově, vytvoříte bližší vyprávění.

Reaktivní hrdinové

Reaktivní hrdinové jsou ti, kteří vlastně nikdy nic nevykonají nebo nerozhodují nic, co by ovlivnilo zápletku, místo toho vždy jen reagují na to, co se děje jim samotným. Aby nedošlo k omylu, je naprosto ok, pokud váš hrdina na něco zareaguje, ale nakonec musí učinit sami nějaká rozhodnutí, která budou mít skutečný dopad na příběh.

Problém protagonisty, který se nikdy skutečně nerozhodne, je, že není činitelem. A nekonající protagonista, no, o takovém nikdo číst nechce.

Váš hrdina…vlastně není hrdina

Představte si tohle: v prvním díle Harryho Pottera, řekněme že se Harry setká úplně poprvé s Voldemortem tváří v tvář, ale místo vlastního utkání se objeví najednou Brumbál a situaci vyřeší. Nebo v první Hladových hrách se sice účastní Katniss, ale někdo jiný zlikviduje všechny její soupeře a ona jen vyhraje. Problém těchto „hrdinů“, je, že prostě nejsou hrdiny.

Nikdo nechce číst o týpkovi, který sedí a sleduje, jak hrdina dělá úplně všechno. Váš hrdina musí být ten, který prochází složitou cestou, překonává překážky a přímo čelí záporákovi, ať už jím je kdokoli – a možná vyhraje, možná ne. Ale vždycky bude tím, kdo bude bojovat.

Pokud přijde někdo jiný a udělá všechno za něj, tak to není uspokojivý konec. Takže se ujistěte, že váš hrdina je skutečně ten, o kterém ta kniha je, ten, co má nejvíc co ztratit a dělá všechno pro to, aby se to nestalo – ať už je v sázce cokoli.

Tolik pro dnešek, pokud se vám to líbilo, nezapomeňte okomentovat a uvidíme se příští týden!

Zdroj: Bookishpixie