Která ze dvou technologí dokáže přežít sama o sobě?

Zjisti víc

 

 

Ellen Brock: Jak poznat špatnou scénu nebo kapitolu

Dneska budu mluvit o tom, jak můžete poznat špatnou scénu nebo kapitolu. A špatnou scénou nebo kapitolou myslím takovou, kterou budete chtít nejspíš z vašeho příběhu úplně vypustit nebo ji nějakým způsobem změnit, aby byla zábavnější či zajímavější.

Absence děje a konfliktu

Nejčastějším důvodem mizerné scény nebo kapitoly je skutečnost, že se snažíte sdělit nějaké informace, ale reálně se vlastně nic neodehrává a neděje, kromě právě sdělování těch informací. Třeba se v té scéně snažíte představit postavu, ale kromě toho samotného představování se tam zkrátka nic neděje. Třeba má hlavní hrdina nejlepšího přítele a vy chcete v této scéně představit toho nejlepšího přítele, takže jdou třeba na nákup. Jenže třeba se na nákupu nic neděje, neobjeví se žádný konflikt, zkrátka nic, co by posouvalo zápletku dopředu.

To je špatná scéna, kterou budete nejspíš chtít vypustit. Nejspíš budete také chtít sdělit nějaké informace o postavě, charakteristiku, zápletku. Takže třeba si postava s někým popovídá a dostane nějaké informace. Jestli je ta informace předaná přímo, zdarma a dobrovolně, opět tu není žádný konflikt ani žádná překážka s tou informací spojená. Takže ta scéna není opět nijak vzrušující ani zajímavá.

Tudíž chcete mít konflikt v každé scéně a každém místě vaší knihy. A konfliktem myslím jen to, že vaše postava něco chce, ale něco jí brání toho dosáhnout. Dokud se ve scénách vyskytuje konflikt, tak jsou zajímavé a čtenář bude chtít číst dál.

Kontrola konfliktu

Přítomnost konfliktu ve scéně si můžete ověřit poměrně jednoduše. Stačí se jenom zeptat, co vaše postava zrovna v ten moment chce. Pokud chce jít jen do krámu, je to v pohodě, ale něco jí musí stát v cestě. Pokud se postava prostě vydá na nákup a nic jí v tom nebrání…tak tu nemáme konflikt. Máme jen první část, že postava něco chce a ne druhou, že jí něco stojí v cestě.

Další věc, která může scénu nebo kapitolu docela strhnout, je situace, kdy postava dosahuje toho, co chce, příliš jednoduše. I když tu konflikt existuje, pak pokud je moc jednoduchý, není to pro čtenáře příliš uspokojivé.

Nepotřebnost scény

Další důvod, proč scéna nebude nejspíš fungovat nebo je považována za špatnou, je, že není potřebná pro vyprávění příběhu. Třeba tu je i konflikt, vaše postava něco chce a nemůže to dostat, ale třeba ta scéna naprosto nijak nesouvisí se zbytkem zápletky. Pokud se vaše kniha bez takové scény nebo kapitoly obejde, pak opravdu není moc důvodů ji tam nechávat. Stejně tak se podívejte po scénách, kde se odehrává konverzace, která nenese žádné podstatné informace.

Většinou se to stává na začátku, kde je představen konflikt nebo právě postavy, ale to, o čem se baví, vlastně nemá význam a nesděluje to žádné podstatné informace, ani to neposouvá zápletku. Tohle se dá často ostříhat, pokud například něco u toho je dobré, ale někdy je to spíš matoucí a konverzace opravdu není potřeba.

Pořád se ptejte

Takže si pokládejte ty otázky, zda na těch scénách opravdu záleží a zda jsou opravdu potřeba. Potřebuje to čtenář k něčemu? Nemate ho to naopak? Nebo mám tu scénu rád jako autor ze zcela jiného důvodu?

Protože často si autoři zamilují nějakou scénu, která ale nemá vlastně význam a není potřebná. Nikdy si nechcete nechat scénu jen proto, že se vám líbí.

Zdroj: EllenBrock

Upozornění: Veškeré návody, tipy a rady ohledně psaní je na místě brát právě jako rady a tipy, nikoli neotřesitelnou pravdu vytesanou do kamene. Je možné je porušovat a mnoho úspěšných autorů to dělá. Prvním krokem k funkčnímu porušení pravidla je však jeho dobrá znalost aneb Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit;-)

Související články

4 úskalí tvorby zápletky a jak se jim vyhnout

4 úskalí tvorby zápletky a jak se jim vyhnout

Neexistuje nic takového jako dokonale vymyšlená kniha. V každém příběhu určitě najdete díry v ději, postavách, logice a nudné scény. Navíc se prostě nelze zavděčit každému čtenáři. Proto se při konstrukci zápletky zbavte části tohoto tlaku a soustřeďte se jen na to,...

Neil Gaiman na téma pirátského kopírování knih

Neil Gaiman na téma pirátského kopírování knih

Když začal internet, býval jsem hrozně mrzutý z toho, že lidi nahrávali moje básně a příběhy. Nahrávali moje příběhy na web a já měl tohle přesvědčení, které bylo naprosto mylné, že když lidi dají vaši práci na internet a vy jim neřeknete, aby toho nechali a stáhli...

Líbí se ti článek? Lajkni / sleduj / sdílej, ať ti nic neuteče.

Jestli ti dokonce nějak pomohl v psaní nebo tě přivedl na nějaké další myšlenky, zvaž podporu webu.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *