Co pomůže starému kostlivci od bolestí hlavy?

Zjisti víc

 

Daniel Greene: Nejlepší startovní bod Pratchettovy Zeměplochy?

Myslím, že Terry Pratchett byl v tom, co dělal, zatraceně dobrý. Takže další série, kterou budu na tomhle kanále procházet, bude Zeměplocha. Což je moje pravděpodobně druhá nejoblíbenější série všech dob a současně ta, kterou jsem recenzoval a zkoumal zoufale málo.

Pokud nevíte, co je to Zeměplocha, je to jedna z nejdelších fantasy sérií, jaká byla kdy napsána a jedna z nejprodávanějších. Základní série sestává z 41 knih a i když jsou mnohem kratší než Kolo času nebo Malazská kniha padlých, i tak kombinují mnoho příběhů.

Jde navíc o jedno z koncepčně nejrozsáhlejších a nejhlubších děl žánru, které dalece přesahuje samotný fiktivní svět. Čím hlouběji se totiž do Zeměplochy noříte, tím víc vás jako čtenáře odmění. Narazíte totiž na čím dál tím více odkazů a vývoj informací o světě, které se z různých knih navzájem doplňují.

Tohle všechno samozřejmě nevyhnutelně vede k základní otázce:

Kde mám se Zeměplochou začít?

Což je ostatně nejčastější otázka, kterou dostávám ohledně prakticky každé fantasy série. A není na to jasná odpověď. No, nemyslím si, že by Barva kouzel byla ideálním počátečním bodem, nicméně je to stále první, která byla vydána. Což vede k tomu, že vám ji hodně lidí stále nabídne jako nejlepší místo, odkud začít.

Osobně obecně doporučuju začít na počátku některé z větších podsérií Zeměplochy, z nichž je prakticky každá rovnocenně dobrým místem na první výlet.

A nejlepší kousky této série mohou být také čteny naprosto samostatně, aniž by pak člověk musel pokračovat něčím dalším. Takže si myslím, že je naprosto v pohodě začít například Malými bohy.

Odkazy a znovučitelnost

Jenže s každou takovou volbou budete pravděpodobně přicházet o odkazy, na které potřebujete ostatní knihy. Z toho plyne, že celá série je naprosto vynikající při opakovaném čtení. Čemuž ještě asistuje notoricky známý vynikající zeměplošský humor. Ten u Zeměplochy prosakuje naprosto do všech rovin vyprávění, stejně jako samotné stavby tohoto světa.

Už jen to, že Zeměplocha je opravdu plocha stojící na hřbetech 4 slonů, kteří stojí na krunýři obrovské želvy (a jde o jediný solární systém, kde musí slon uhnout nohou, aby slunce mohlo proletět). Stačí jen trochu pokračovat a dojde vám, proč je Zeměplocha stále tak silná ve své fandovské základně.

Jak oživit poštu?

Dnes se ale budeme bavit o jedné z mých nejoblíbenějších zeměpošských knih, se kterou se dá technicky její čtení začít. A to by byla Zasl/raná pošta. Zde sledujete příběh Vlahoše von Rosreta, což je dost možná nejhorší možné jméno pro jakéhokoli literárního hrdinu.

Přesto si ho prakticky okamžitě a současně nevyhnutelně zamilujete, protože je to podvodník se srdcem na pravém místě. Což je rys, který okamžitě zachytí spoustu lidí. Hrdina, který překonává překážky pomocí vychytralosti a neustále ho pronásledují věci z jeho temnější minulosti.

Zbývá vám ještě 70 % článku.
Chcete-li pokračovat ve čtení, přihlaste se k odběru newsletteru nebo zalogujte.

Prodejní formulář je vytvořen v systému SimpleShop.cz.

Upozornění: Veškeré návody, tipy a rady ohledně psaní je na místě brát právě jako rady a tipy, nikoli neotřesitelnou pravdu vytesanou do kamene. Je možné je porušovat a mnoho úspěšných autorů to dělá. Prvním krokem k funkčnímu porušení pravidla je však jeho dobrá znalost aneb Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit;-)

Související články

Robert McKee: Q&A: Co vytváří dobrého záporáka?

Robert McKee: Q&A: Co vytváří dobrého záporáka?

Otázka: Co dělá dobrého záporáka? Jako Jokera v Nolanově Batmnovi nebo Kevina Spaceyho v Sedm. Vypadá to, že jednou společnou vlastností je to, že se nikdy nebojí vlastní smrti. Reakce: To je pravda. Smrt není to nejhorší, co se jim může stát. Jsou v tomto smyslu...

Ellen Brock: Zajímavější scény s mluvením nebo přemýšlením

Ellen Brock: Zajímavější scény s mluvením nebo přemýšlením

Ahoj, tady Ellen Brock, editorka. Dneska se podíváme na to, jak udělat zajímavými scény s introspekcí nebo přemýšlením. Hlavně introspekční scény mají určitou reputaci kvůli tomu, že jsou nudné. Nic moc se v nich neděje, takže dává smysl, že je čtenář nebude brát jako...

Líbí se ti článek? Lajkni, sleduj, sdílej, ať ti nic neuteče.

Jestli ti dokonce nějak pomohl v psaní nebo tě přivedl na nějaké další myšlenky, zvaž podporu webu.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *