Rozhovor Emily Webb a Grace Murray s Margaret Atwood.
Q: Takže moje první otázka nejspíš bude, kdy jste se poprvé rozhodla, že budete autorkou?
M: Když mi bylo 16, takže asi o něco dříve, než jste teď vy. Bylo to na střední, co je nejspíš, kde jste teď vy, a co za tím vlastně stálo. Protože jsem o tom nijak nepřemýšlela. Dělali o mě dokument a zpovídali učitelku, která mě měla rok předtím.
A většinou vaši učitelé řeknou: „Ano, byla úžasná apod,“ ale tahle to řekla popravdě. „Neprojevovala v mé třídě žádné zvláštní nadání nebo schopnosti.“ Což byla pravda, ale pak jsem měla další učitelku, nemyslím si ale, že by to byla ona, kdo mi ten nápad vnuknul. Protože v roce 1956 nebyl v Kanadě nikdo, kdo by se rozhodoval, že bude spisovatel, takže nebyly žádné psací třídy a kurzy. Neučili jsme se ve škole psát, byly to eseje. Ale prostě jsem to začala dělat a byla to větší zábava než cokoli dalšího.
Takže jsem změnila kariéru, přešla jsem z vědy na psaní a všichni si mysleli, že jsem naprosto šílená.
Q: A teďka se jim smějete.
M: No, nevím. Většina z nich je mrtvá.
Q: Na kterou svou knihu jste nejvíc hrdá a proč?
M: Na co z toho, co jsem napsala, jsem nejvíc hrdá?
Q: Ano.
M: Ah. Na tuhle otázku nikdy neodpovídám. A důvodem je, že když si vyberu jednu, pak ty ostatní budou velmi otrávené. „Trávíme s tebou všechen čas a pak nás takhle zatratíš?“ Takže si mezi nimi nevybírám. Vložila jsem do nich ten čas, takže v té době mě musely zajímat.
Q: Jak vytváříte tak hluboké příběhové linie a zápletky? Jak se vám to rodí v hlavě?
M: Nápad na novelu můžete získat v poměrně krátkém čase, ale pak si musíte sednout a pracovat na tom. Říká se, že je to 10 % inspirace a 90 % pocení (Inspiration and Perspiration). Takže zbytek je jednoduše práce a zatímco na tom pracujete, většinou získáte další a odlišné nápady. Protože nápad, se kterým jste původně začaly, nemusí úplně fungovat. Takže nejlepším přítelem autora je odpadkový koš. Zahazujete zkrátka to, co nefunguje, pokud si ovšem nemyslíte, že to bude něco, co využijete později.
A to může být velmi dlouhý proces, víte? Klidně i rok nebo dva, než vypilujete ten nápad, který jste měly během pěti minut. Takže nevíme, odkud nápady přichází, mohou přijít opravdu odkudkoli. Ale klíčem je to zpracování, skrze které se díváte na strukturu a na tempo. Jeden tip, když píšete detektivku, dejte jedno mrtvé tělo hned na začátek. Jinak budou lidi pátrat po tom, kde je ta mrtvola.
0 komentáøù