Bojové scény. Ok, pojďme si o tom krátce promluvit. Strávil jsem hodně času mluvením o agentech, vydávání a podobných věcech. A je vždycky trochu podivné o tom mluvit ve třídě, protože co hlavně potřebujete, je opravdu dobře psát. Pro většinu z vás není vlastně nic dalšího tak podstatné. Ale jsou to informace, které nedostanete nikde jinde, proto nad tím strávíme několik týdnů a budeme o tom hodně mluvit.

A přinesu i smlouvy a další věci, protože tohle je něco, o čem se reálné informace získávají opravdu obtížně. Ale chci se dostat k tomu jádru.

Psát opravdu dobře bolí. Na to se musíte opravdu pořádně soustředit. A když se naučíte psát opravdu dobře, nakonec si sami dojdete k tomu, co máte s tím dobrým psaním vlastně udělat. V psaní jsem si hodně věcí odvodil a stanovil pro sebe, ale pokud jde o vydávání, neměl jsem nikdy nikoho, kdo by si se mnou sedl a pořádně to se mnou probral. Proto nad tím budeme trávit hodně času.

Bojové scény. Bojové scény jsou těžké. Je tomu tak proto, že jsme byli naučeni vnímat bojové scény určitým způsobem. Protože média a filmy, které sledujeme, je nějak ukazují. Akční sekvence ve filmu je vizuálně tak přitažlivá, že už jen to dokáže přitáhnout celou naši pozornost. A já bych chtěl vidět filmy s Jackie Chanem s prodlouženými bojovými scénami. I ty z klasické éry Hong Kongu trvají klidně 20 minut a soustředíte se na ně celou dobu.

Pokud byste to samé chtěli udělat v knize, bude to velmi rychle velmi nudné. A mnoho začínajících autorů zkouší psát bojové scény v knize stejně jako ty filmové. A ve výsledku jsou nudné naprosto ochromujícím způsobem. Takže tohle je první myšlenka, kterou k vám chci dostat – jednoduše nemůžete v knize udělat to samé, co jde ve filmu. Místo toho jste autoři a můžete zase udělat v knize věci, které nedokáže udělat film.

Co můžete jako autoři udělat, co film nedokáže?

• Dostat se do hlavy postavy.
• Udělat pauzu a něco vysvětlit.
• Máte kontrolu nad tempem scény.
• Popsat vnímání boje dalšími smysly.
• Můžete tam dostat víc krve a násilí, protože vám to nezatrhne žádný úřad.
• Rozhodnete taky o tom, jaké detaily popíšete.

Myšlenky a emoce. Tady musíme velmi opatrně sledovat pravidla ukazování versus sdělování. Už na začátku máte nevýhodu v tom, že to není vizuální médium, ale imaginativní médium. To znamená blokování. To je divadelní termín týkající se vztahu postav v prostoru a jeho důležitosti.

Zbývá vám ještě 70 % článku.
Chcete-li pokračovat ve čtení, přihlaste se k odběru newsletteru nebo zalogujte.