Autorský blok má různé příčiny a je velmi dobré umět si diagnostikovat kořeny problému.
Máte paralýzu z perfekcionismu, kdy se bojíte, jak bude první verze stát za prd a jak hrozně zvořete dobrý nápad?
Nebo vás trápí mlha vidění, kdy si nejste jisti, co se stane dál v příběhu nebo jak to doprdele nakonec všechno zapadne do sebe?
Možná se jednoduše nudíte, ztratili jste základní vášeň, která tu kdysi byla a teďka ten projekt hrozně připomíná domácí práce.
Ať je příčina jakákoli, můžete se zkusit vyléčit z autorského bloku sami tím, že vyzkoušíte různé protilátky.
Jedna: Čtěte věci ostatních lidí
Vyjděte ven a chnapněte knihy nebo povídky, které jste si chtěli dávno přečíst, zvláště pokud jde o vašeho oblíbeného autora. Vemte si své oblíbence z dětství, které jste neměli v rukách celé roky. Chvíli si jen tak procházejte knihy a čtěte si první stránky, dokud vás jedna z nich nechytí, pak ji přečtěte za týden nebo míň.
Pokud hledáte nakopnutí ega, vyberte si čtení, o kterém víte, že bude plné klišé, prostě oddechovku; jsou to totiž knihy, u kterých si řeknete „Hele, umim to líp než ty.“ Můžete také zkoumat non-fikci – psychologii, vědu, historii, memoáry. Když jste si vybrali něco na čtení, zvýrazněte nebo si vyfoťte citace, které vás oslovují.
Pak, když jste na poslední stránce, napište si pro sebe recenzi. S fikcí myslete na to, co udělal autor dobře a co ne, a vypište si si z knihy příklady, které prokazují váš závěr. Pokud byla kniha mizerná, jak byste ji vy osobně vylepšili? Jaké strategie získané na základě konkrétního svazku použijete ve vlastním psaní, tedy co vás ta kniha naučila? S non-fikcí si můžete vypsat nové informace, které jste se naučili, nebo si vypsat otázky, které vás na jejím základě napadly.
Jak můžete ty konkrétní myšlenky vy sami použít? Čtení je dokonalý všelék, protože poskytuje vedení a inspiraci.
Dvě: Čtěte si svoje vlastní věci
Koukněte se na dřívější kapitolu vašeho příběhu nebo na kratší kus, který máte opravdu rádi. Čtěte si ho pomalu. Ponořte se do textu. Zamilujte se trochu do vlastních slov. Pak si sami poklepejte na rameno a řekněte si: „Sakra, podívej se, kolik jsem toho už napsal/a. Pokud to zvládlo moje minulé já, moje současné to zmákne taky.“
0 komentáøù