Co všechno se může stát, když se do matičky stověžaté zatoulají tři magická koťata, kterým se probouzí schopnosti…

Zjisti víc

 

Čaroděj Zeměmoří aneb Ryzí fantasy příběh

Čaroděj Zeměmoří, první příběh ze série Ursuly Kroeber Le Guin (1929 – 2018) vyšel poprvé v roce 1968. Z dnešního pohledu může tedy hodně jeho postupů či motivů přijít čtenáři příliš jednoduchých nebo fádních. Čím si tedy klasika žánrů získává i dnes zaslouženou pozornost?

Chlapec s nadáním

Chlapec jménem Krahujec vyrůstá na ostrově Gont takříkajíc stranou velkého světa. Není nikým ukryt, jeho matka zemřela při porodu a jeho domovem je divočina a péče o zvířata. Ve své rodině zaslechl něco magických slov, ale neví, že jsou magická a nezná jejich sílu. Jak už to tak bývá, časem se dostane k tomu je v žertu zkusit.

Jeho teta v něm tak rozezná obrovské magické nadání, kterého se i trochu zalekne. Netrvá proto dlouho a vydává se pod „křídly“ pocestného mága Ogiona se vydává do světa, aby jeho nadání získalo tvar.

Velký svět a velké problémy

Už cesta a pobyt u Ogiona Nemluvného naznačují budoucí potíže, které Krahujec způsobí jak sobě, tak svému okolí. Dostává se na magickou univerzitu, což je pravděpodobně jeden z prvních případů použití tohoto rysu v rámci žánru. Milovnici Harryho Pottera si tak nepochybně přichází na své.

Protože se chlapec dostává mezi další čarující chlapce, vzájemné srovnávání schopností na sebe nenechá dlouho čekat. Nota bene v případě, kdy o svátcích dorazí krásná šlechtična, před kterou se chtějí studenti předvést. Tehdy Krahujec použije to, co nikdy použít neměl a stočí svůj osud směrem k temnotě.

Exil, oběť i terč a přechodový rituál

Autorka byla antropoložkou, téma přechodového rituálu je tak v příběhu velmi zřetelné. Jde ostatně o stěžejní prvek jakéhokoli vyprávění, zde však nabírá krystalicky čisté formy. Jak na počátku v přechodu chlapce v muže, tak ještě několikrát během jeho studií a pak samostatného působení coby mága.

Za zmínku stojí i forma magie, kterou Le Guin představuje jako skutečný jazyk. Tedy jako původní řeč, kterou lze označovat věci, jevy nebo živé tvory a interagovat s nimi. Jednou z lekcí, kterou Krahujec na univerzitě absolvuje, je tak i učení se dlouhých seznamů ještě starších výrazů pro všechno, co ho může na světě kdy obklopovat.

Tenké a přesto velmi vydatné

Je skoro k neuvěření, kolik příběhu i myšlenek se dá vrazit do nějakých 140 stránek. Čaroděj Zeměmoří je cesta jednoho člověka za mocí i poznáním spojená s přechodovými rituály problému a doslovného hledání sebe sama. Čistá esence fantastiky bez opulentnosti, přitom se vším, co má mít. Le Guin dokáže v pár větách načrtnout svět i s jeho atmosférou a současně nechat čtenáře, aby si dotvářel jeho detaily.
Pravda, jakmile už máte něco z fantasy načteno, budete asi správně odhadovat, kdy nastane jaký zlom. Kouzlo a síla je ovšem v provedení těch dějových obratů, nikoli v nich samotných. Konec je poměrně odhadnutelný, protože se postupně vyčerpají možnosti jiných variant, ale opět, provedení je nádherné.
Le Guin tak potvrzuje Sandersonovo prohlášení, že “nápady jsou laciné, záleží vždycky na provedení. Je jen hodně málo nápadů, které by byly natolik nosné, že je jedno, jak je provedete, budou dobré”.
I když se mi kniha velmi líbila, nedávám jí maximum. Pořád se mi totiž vnucuje myšlenka, že cena za magii představovaná únavou čaroděje sloužila na několika místech jen jako nástroj děje, nikoli skutečný obraz magických aktivit.