Takže jste zrovna dokončili první verzi svojí knihy. Trvalo vám to měsíce, roky, možná desítky let? A co teď?
Takže jste dokončili knihu. Gratuluju! Věřte mi, když vám řeknu, že tohle je ta nejtěžší část. Ale teď jste vyčerpaní. Máte kopu stránek, které mohou, ale také nemusí dávat žádný smysl. Takže co uděláte? Než uděláte cokoli, doporučuju vám udělat si přestávku. Protože jste si ji zasloužili. A nejen to. Myslím, že počkat aspoň dva týdny, než se vrhnete na revizi textu, dávají možnost odstupu od něj. Strávit to, přemýšlet, přijít s dalšími nápady, které si určitě někam zapište.
Ale každopádně doporučuju počkat aspoň dva týdny, než začnete s revizemi. Potom je čas ne revizi toho, co už máte. Je čas vzít ten první draft a udělat z něj hezký uhlazenou hlavní verzí. Tehdy se vám může hodit těchto pět tipů.
Udělejte si plán revizí
Nejhorším postupem je otevřít dokument a začít na první straně prostě revidovat. Bude to hrozně skličující, bude toho hrozně moc a nakonec toho nejspíš i necháte. První věci nejdříve, zorganizujte se. Jen si ten draft prohlédněte a udělejte si rozvahu. To zahrnuje seznam toho, co je potřeba, poznámky a taky osnovu vaší knihy jako celku. Například osnovu toho, jak kniha vypadá teď a jak chcete, aby vypadala po revizích.
Je mi jasné, že jste všichni prostě nedočkaví a chcete do toho rovnou skočit. Ale věřte mi, že přednostní vypracování plánu vám později ušetří spoustu času. Taky vám to pomůže, když se náhodou zaseknete, abyste neztratili motivaci.
(doporučení aplikace Trello)
Rozdělte si revizi na „průchody“
Rozdělte si revize na kategorie a průchody. Tedy s každou revizí se věnujte specifické složce textu. Například víte, že potřebujete doladit svět, ve kterém se příběh odehrává. Takže si jeden průchod vyčleňte jen na prvky světa a jejich sladění s příběhem. Nebo víte, že potřebujete vylepšit strukturu příběhu, tak si jeden průchod vyčleňte jen na ni.
(Doporučení knihy Save the cat)
Provedení revizí ve fázích nebo průchodech vám pomůže v tom, že celý proces nebude tak náročný a vy se budete v klidu soustředit na řešení jednoho problému po druhém. Díky tomu se z toho nezblázníte a taky si déle udržíte pozornost. Je taky dobré začít těmi nejnáročnějšími složkami příběhu a potom se posouvat k těm jednodušším. Nejen, že každá další fáze pak bude snazší, ale také jasně uvidíte, jak se stav rukopisu zlepšuje.
Pokud máte například potíže se strukturou a potřebuje přeházet scény, začnete právě s tím. Jakmile jejich pořadí začne dávat smysl, budete se v textu mnohem lépe orientovat, než je přímo začnete pilovat.
Každé kapitole nebo scéně udělejte vylučovací test
Co je vylučovací test? Pokud můžete scénu nebo kapitolu vyjmout z příběhu, aniž byste pak potřebovali výrazné revize nebo úpravy v tom zbytku, asi ten úsek není natolik klíčový a nepotřebuje tam nutně být. Scéna nebo kapitola je důležitá jen tehdy, pokud nějak ovlivňuje další body zápletky a doplňuje je. Něco zahajuje, něco ukončuje nebo nám sděluje podstatné informace o postavě, které se jinak nedozvíme.
Pokud můžete scénu vypustit a nebude to mít prakticky žádné dopady, tak asi nebyla podstatná. A můžete ji vynechat – nebo předělat tak, aby podstatná byla a zasloužila si proto zůstat.
Ujistěte se, že každá scéna má cíl a konflikt
Další výborný způsob, jak se ujistit, že každá scéna ve vaší knize je spojovací a důležitá, je vybavit každou cílem a konfliktem. To znamená zeptat se, o co v této scéně postava usiluje, jaký je účel této scény. Pokud nemá cíl, dejte jí ho, pokud nevíte, co je cílem, scénu vypusťte. Protože nejspíš nijak neposunuje zápletku dopředu.
Pamatujte nicméně na to, že cíle nebo smysly scény nemusí být za každou cenu nějak masivní a super klíčové. Mohou být naprosto malé jako že postava chce šálek kávy. Ale vždycky musí existovat nějaký konflikt, tedy něco, co postavě brání v dosažení toho, co chce.
Třeba chce postava šálek kávy, ale u kávovaru v odpočinkové místnosti je hrozně ukecaný kolega. Takže káva by znamenala, že bude postava terčem nudné konverzace a propásne závěrku projektu. Není tohle docela zajímavá možnost, místo prostě vstupu do místnosti a nalití kávy?
Nerevidujte, přepisujte
Tenhle hack oklame váš mozek k tomu, abyste revidovali lépe, chytřeji a efektivněji. Řekněme, že máte scénu, která opravdu potřebuje předělat. Ale taky jsou tam místa, která se vám opravdu líbí. Nechcete je mazat. Místo předělávání kolem těchto míst zkopírujte celou scénu někam do zvláštního souboru. Potom si dejte obě scény vedle sebe a začněte přepisovat tu, která je v původním dokumentu. Tedy od nuly.
Přesně tak, začněte scénu úplně znova. A teďka klíčové pravidlo: můžete si nechat cokoli z původní scény, ale nemůžete to jen zkopírovat. Musíte to fyzicky přepsat.
Tenhle malý trik způsobí několik věcí. Skutečné psaní vás přesune do kreativnějšího rozpoložení a většinou přijdete s novými a dobrými nápady. Takovými, které by vás dost možná nenapadly při pouhém kopírování nebo jen opravě několika míst. Doslova to přepisujete místo jenom revize. Zadruhé vás tento postup chrání před leností a snahou nechat původní text na místě, protože je to jednodušší než jejich přepis.
Když něco musíte fyzicky přepsat, nutí vás to opravdu rozhodnout, jestli tu větu nebo odstavec doopravdy potřebujete. Opravdu je to tam potřeba? Nebo to můžete přepsat jednodušeji? Nebo rovnou vypustit?
0 komentáøù