Robert McKee: Potřebuje publikum znát motivaci postav?
Otázka: Včera jste mluvil o publiku. Konkrétně o tom, že nemusí nutně chtít nebo potřebovat znát motivaci postav pro to, co dělají. Tak dumám nad opačnou situaci, tedy když nechcete přímo uvést motivaci postav, zatímco publikum to chce. Protože jinak nebude rozumět tomu a bude se snažit v tom najít nějaký smysl, což se může stát kontroverzním a devastujícím.
Robert: No existuje hodně definic pro to, co můžeme rozumět motivací. Tito dva bratři, kteří údajně vyhodili v Bostonu do vzduchu nějaké lidi. Teďka začínají vyšetřovat toho staršího bratra, který byl možná radikalizován, když se oba dostali domů do Čečenska.
A jaká je tedy jeho motivace? Chce nějakou pomstu? Za co? Nemá tušení? Nevím, jaké cítí zapojení, možná se jen mstí za lidi po celém světě, nebo za tu jeho část. Za ty, kteří byli zasaženi drony nebo něčím dalším. To aspoň jako svou motivaci uvádí. To je nesmysl.
Hodně lidí trpí kvůli nějaké válce, ale nevraždí kvůli tomu lidi na závodech. A proč to udělal? Může si to racionalizovat a může se na to vymlouvat, může si to obhajovat. Nikdy tomu nebudeme rozumět. Jeho rodiče jsou kvůli tomu hrozně naštvaní, jeho matka je prostě hysterická, protože ho vychovali tak dobře, jak jen mohli. Mysleli si, že je normálně na škole a studuje medicínu. A naprosto nerozumí, co se to stalo.
Myslí si pak, že byl využit FBI nebo bůhvíco, takže si taky vytváří nejrůznější obhajoby. Jeho rodiče tím pádem také nerozumí tomu, proč to udělal. Osobně předpokládám, že ani on sám tomu nerozumí a tohle nebudete nikdy nikomu schopen vysvětlit.
Takže když říkáte motivace, když řeknete publiku, že to udělal kvůli pomstě a konec, pak je to velmi mělký a plochý thriller. Pokud se opravdu staráte o komplexnost postav, tak publiku naznačíte, že tyhle věci miluje. Není to jen o pomstě, rád lidem ubližuje.
Tak proč je to sadista? Proč ho nějaké zabíjení uspokojuje? Je o genetika? Nevím. Pamatuju si, když jsem žil v Anglii, na dvě děti, které vyvlekly třetí z obchodu. A otec jednoho z těch dětí mi říkal „dáte těmhle dětem život, ale nikdy pořádně nevíte, co ve výsledku dostáváte“.
Můj postoj k tomu je tudíž to, co jsem řekl dřív. Musíte to udělat opravdu tvořivě. Pokud máte pocit, že to chcete vysvětlovat nějakou precisní cestou, co vaši postavu motivuje. Sdělit to publiku v bodech stylem „ano, chce tohle a tohle, proto a proto“, tak to udělejte.
Klidně to udělejte, neříkám vám, co máte udělat. Jen upozorňuju na to, že velcí autoři tohle nedělají. Velcí autoři pozvou publikum do příběhu a chtějí po nich, aby použili vlastní mozek, mizerní autoři to publiku vysvětlují, jako kdyby byli děti. A obvykle píší generické věci, které sledují nějaký vzorec.
Osobně nejsem zastáncem generických věcí, ale skutečné kvality. A skutečně moudří autoři docházejí k tomu, že lidské chování nelze vysvětlit v precisních a jasných rovinách příčiny a následku. Můžete ovšem vysvětlit jeho racionalizaci. Výmluvy, které si lidé vytváří.
Zdroj: RobertMcKee
0 komentáøù