Otázka: Do jaké hloubky mám plánovat postavy před samotným psaním? Mám o nich dopředu vědět úplně všechno?

Ne, samozřejmě, že ne, protože během psaní zjistíte spoustu dalších věcí. Máte nějaký koncept postavy, nějakou myšlenku komplexity a máte pravděpodobně nějakou osnovu. Máte akci a volby, které postava provádí a protiakce k tomu, které provádí antagonista.

A v těchto akcích a volbách se komplexnost postavy postupně odhaluje postupem příběhu bez ohledu na to, jak dlouho vyprávění trvá. Máte bezpochyby myšlenku ohledně toho, co je tato postava zač a jak budete dramatizovat její komplexitu. Ale pak zkrátka objevíte další věci a to je velmi obvyklá zkušenost.

Zdroj komplexnosti

Například to, že je to vedlejší postava, která se ale stane zdrojem komplexnosti pro vaši hlavní postavu. Že postava, která má jen podpůrnou roli, je to prostě jen typ bez větší propracovanosti, ale zjistíte, že se chová způsobem, který nečekáte. A je to opravdu zajímavé a pomáhá to s vývojem té další postavy. A jako následek na to protagonista reaguje způsoby, které jste nečekal, protože ta podpůrná postava to nějak vyžaduje a provokuje tyto reakce.

Z tohohle pochází přehodnocení, přidání dimenze nebo revize existující dimenze a to je pro kreativní proces naprosto normální. V nějakém bodě máte začátek, prostředek a konec a máte nějaký plán, věnujete se tomu mezi osnovou a prvním draftem, pak to pošlete lidem, kteří na to reagují.

Posun autora

Jenže během toho se posouváte, vaše podvědomá mysl pracuje a přidává do tohohle mixu všechno možné a věcí se mění. Postavy rostou, nebo se mohou trochu zmenšovat, to je taky možnost. Můžete mít postavu, kterou máte v plánu hrozně komplexní a milujete tu propracovanost. Ale pak se dostanete skutečně k psaní a zjistíte, že nemáte čas na to, aby se to všechno vyvinulo, takže je lepší se soustředit jen na ty části postavy, které jsou v příběhu opravdu podstatné.

Takže můžete postavu i scvrknout, ale vždycky tu budou nějaké změny.

Zdroj: RobertMcKee