Ahoj, vítejte na Psacím mistrovství s Jessicou Brody.
Já jsem Jessica Brody.
Tahle videa obsahují tipy, nástroje a techniky k posunutí vašeho psaní a vaší psací kariéry na další level. Dneska se s vámi podělím o 5 věcí týkajících se publikovaného autora, které bych si přála vědět už na začátku svého psaní, takže jdeme na to. Ještě než začneme, bych chtěla jen zmínit, že na sobě mám mám tričko Stmívání, ano, tohle se fakt děje.
Problém je, že jsem si docela jistá, že tohle je tričko Jacobova týmu a já jsem naprosto jasně v Edwardově, takže netuším, jak se mi tohle dostalo do skříně. Každopádně 5 věcí o tom, být publikovaným autorem, které bych si přála vědět na začátku kariéry.
Číslo 1. Neexistuje skutečný odpočinek, žádná dovolená, žádné víkendy
Tohle není práce na píchačky. Váš mozek pořád pracuje, i když nechcete. Jako když se snažíte v 5 ráno usnout, ale váš mozek: “Hele, mám to, nejlepší nápad na světě”. Takže vstanete, abyste si zapsali tuhle geniální myšlenku. Jen proto, abyste ráno zjistili, že je to vlastně hrozná kravina a rozhodně nestála za narušení vaší REM fáze.
Takže díky ti mozku. Buďte připraveni být neustále v knížce a na lidi, který si kvůli tomu myslí, že jste šílení. Protože na rovinu, je jen tenká hranice mezi spisovateli a potvrzenými cvoky.
Číslo 2. Vaši nespisovatelští přátelé budou mít dost problém porozumět tomu, co přes den normálně děláte
Bude to něco jako “Hele, já mám dneska volno a ty tu celou dobu jen sedíš v pyžamu, pojďme do obchoďáku. Pro neautory je docela těžké porozumět životu autora a ano, sedíme hodně často v pyžamu a můžeme se i dívat na televizi. Děláme ovšem velmi důležitou věc jako výzkum nebo tvorbu zápletky a ten klíčový myšlenko-toulavý krok je pro každou pořádnou zápletku potřeba.
Takže kvůli tomuhle je super podstatné přidat psací kamarády do mixu vašich společenských setkání. Tohle jsem se naučila až mnohem později během psaní, protože buďme upřímní, ostatní autoři jsou jediní, co budou rozumět všemu tomuhle bláznění.
Číslo 3. V knižním průmyslu všechno trvá hrozně dlouho
Jako déle, než si vůbec dovedete představit. Jako když někomu vyrostou děti na Facebooku vám před očima, než bude vaše kniha venku. Můj nejlepší kamarád měl dítě v době, kdy jsem prodala svou první knihu a přísahám, že jeho dítě začalo chodit do školky, ještě než ta kniha přišla do obchodů. Okey, ale vážně, když publikujete tradičně, mezery mezi knihami bývají mezi jedním a dvěma roky. Od chvíle, kdy je prodáte, do chvíle, kdy jsou k dispozici v obchodech.
A vám tá připadá jako věčnost. Moje rada je vždycky pracujte na něčem dalším. Je to jediná cesta, jak se rozptýlit od agonie čekání, protože při vydávání vždycky čekáte. Čekáte na revize od editora, čekáte na návrh obálky, čekáte na marketingový plán, čekáte na recenze, čekáte, jestli se editorovi líbí vaše nová kniha. A jediná cesta k přežití je prostě pořád psát. Abych ukradla trochu cenné moudrosti od své kamarádky rybičky Dori, “Prostě pište, prostě pište.”
Číslo 4. Každý i se svou matkou má nápad na knihu
Jakmile napíšete knihu a začnete lidem říkat, že ji vydají, zaslechnete tohle skoro od kohokoli, s kým budete mluvit. “Mám perfektní nápad na knihu”. A v polovině případů ano, je to založena na jejich vlastním životě. A i když jsem si jistá, že spousta lidí má skvělé nápady na knihy, osobně nemám čas psát jejich nápady, protože jsem vytížená psaním těch svých nápadů.
Takže v těchto situacích obvykle říkám velmi zdvořile, že je to super a měli by to napsat.
Číslo 5. Tam venku budou lidi, kteří nenávidí vaši knihu, jako by to byla jejich práce
Tím mám na mysli, že tam venku jsou seriózní hateři a udělají si životní poslání z toho oznámit všem, koho znají, že nenávidí vaši knihu. Ale vážně, znáte to staré přísloví, že nemůžete potěšit každého? Nikdy se to nedá použít líp než na psaní knih. Nemůžete potěšit všechny. Ne všichni budou vaši knihu mít rádi, budou lidi, kteří ji milujou a lidi co ji nenávidí se stejnou vášní.
Moje rada na tohle je: Duh?
Soustřeďte se na lidi, kteří ji milují. Myslím, vážně, z lidí, kteří ji nenávidí, nic mít nebudete. Vaše budoucnost a kariéra stojí na těch, kteří ji milují. Takže na ty soustřeďte svou pozornost a ignorujte zbytek, protože na něm nezáleží. Neudělají z vás lepšího spisovatele a určitě vás nenamotivují k dalšímu psaní.
Nedávejte jim ani kousek svého cenného času, soustředění nebo pozornosti, protože buďme upřímní, všichni máme času, soustředění a pozornosti jen omezené množství.
0 komentáøù