„Řekni, kým chceš být?“

Jeffery Deaver, Modrá sféra

O budování značky nebo o brandingu se i v psacích kruzích mluví v různých vlnách poměrně často. Někdy spíše při nadávání na to, že našinec se nedostane na přední místa v obchodech proto, že jsou obsazena již zaběhnutými značkami, tedy autory, po kterých čtenáři zaručeně jdou. Příkladem jsou Vánoce a poměrně mylné přesvědčení, že před nimi je ideální čas na vydání novinek nebo debutantů. V tomto případě je ovšem problém v tom, že jedna věc je na Vánoce něco vydat, druhá pak, na jaké místo se to reálně dostane přímo v obchodě a tudíž do čtenářské pozornosti.

Značka a produkce

Značku či brand (budu používat oboje) máme v knižním světě asi spojenou více se samotnou produkcí dotyčného autora než s ním samotným. Všichni ví, že JKR napsala Harryho Pottera, Holmes pochází od Doyla a že Dan Brown má na triku symbologa z Harvardu. Stejně tak jsme pravděpodobně schopni jako čtenáři vysypat z rukávu nejrůznější fakta či zajímavosti o zmíněných hrdinech, jejich příbězích a prostředí, ve kterém se odehrávají.

Jenže pokud jde o autory, už je to pravděpodobně horší a je to pochopitelné. U Rowlingové možná víme, že pracovala jako učitelka, Harry ji napadl cestou ve vlaku, první díl přepisovala ještě na stroji a psala po kavárnách. Pokud jde o jejich názory, pohledy na další skutečnosti nebo různá stanoviska, jsme v prázdnu. Jenže i autoři nepochybně nějaké názory mají a nějaká stanoviska zastávají, i když je nijak veřejně neventilují.

Vybudování vlastní pozice

„Čemupak věříš? Na co ses zmohl člověče bez příhod a bez představivosti?“

Kníže Alexandr Megalogorov, Konec starých časů

Slova Jiřího Abrháma v adaptaci Vančurovy knihy tohle téma nakusují poeticky a zároveň přímo a přiznám se, že jsem dlouho hledal přiležitost je někde použít. Jenže ta možnost se zjevila až s jedním videem Davida Kirše. Tohle jméno tuzemským spisovatelům asi nic moc neřekne, ale pokud se někdo pohybuje v online marketingu, nevyhnutelně na něj narazil. Jediná kniha, kterou napsal, je tenký svazek o mailovém marketingu. A ačkoli ho mnozí nenávidí, vidím v jeho strategii trochu návrat k příjemné komunikaci mezi obchodníkem a klienty. Pointou je, že Kirš nabádá člověka k vnitřnímu stanovení si pevné názorové pozice a konkrétní vize. Toho, co chce sdělit, jak chce, aby ho okolí vnímalo a jaký je jeho světonázor či poselství, které sám za sebe a prostřednictvím svého působení šíří dále. Pokud tohle neví ani on sám, bezpochyby to na jeho projevech – ústních i písemných – poznáte. Tak si dejte pár rozhovorů se sebou samými;-)

Pro co chci být známý/á?

Co chci, aby se o mně říkalo?

Za čím si stojím, co vyznávám, jaký je můj světonázor?

V čem jsem jiný/á?