Tradičně založený rytíř svěří svému synovi úkol dědený v rodině po generace. Ale je ten úkol opravdu správný?

Zjisti víc

 

 

G. R. R. Martin a dvě často kladené otázky aspirujících autorů

Chci být spisovatel. Můžete mi dát nějakou radu?

V první řadě čtěte

Myslím, že pro každého aspirujícího spisovatele je nejdůležitější číst. A nemyslím jen to, co chcete psát, ať už je to fantasy, scifi, komiksy nebo cokoli jiného. Potřebujete číst všechno. Čtěte fikci, non-fikci, časopisy, noviny. Čtěte historii, historickou fikci, životopisy. Čtěte detektivky, fantasy, scifi, horory, beletrii, klasiku, erotické věci, dobrodružné, satiru. Každý autor vás může něco naučit, dobrý i špatný. A ano, za špatných knih se dá naučit stejně hodně jako z dobrých – hlavně co nedělat.

Pak pište

A pište. Pište každý den, i kdyby to byla jen stránka nebo dvě. Čím víc toho napíšete, tím lepší budete. Ale nepište v mém universu, ani v Tolkienově, ani v Marvelu nebo ze Star Treku, ani v žádném dalším vypůjčeném pozadí. Každý autor se potřebuje naučit vytvořit svoje vlastní postavy, svět a prostředí. Použít svět někoho jiného je líná cesta. Pokud necvičíte ty „literární svaly“, tak vám nikdy nevyrostou.

Začněte povídkami

Když vezmu v úvahu dnešní trh v oblasti science fiction a fantasy, tak bych taky doporučil začít povídkami. V těchto dnech potkávám příliš mnoho mladých autorů, kteří zkoušejí začít rovnou románem, nebo trilogií nebo rovnou sérií o devíti dílech. To je jako začít s lezením po skalách na Mount Everestu. Povídky vás naučí řemeslu. Jsou dobrým místem na chyby, které udělá každý začínající autor. A jde o nejlepší cestu pro mladé autory, jak prorazit, protože časopisy mají vždycky zájem o scifi nebo fantasy povídky. Jakmile budete tak 5 let prodávat povídky, tak si vybudujete jméno a editoři se vás začnou ptát na vaši první knihu.

Ať už to budete dělat jakkoli, hodně štěstí…budete ho potřebovat.

Jak děláte výzkum pro svoje knihy?

Internet je báječný nástroj a postupně ho používám víc a víc, ale pořád používám taky klasickou cestu, tedy knihy.

Používám metodu „totálního ponoření“. Protože nikdy nevím, jaké konkrétní znalosti budu během psaní knihy potřebovat, snažím se o tématu zjistit co nejvíc – v případě Písně Ledu a Ohně o středověkém světě, nebo o předválečných řekách a parní době v případě Fevre Dream – prostě tím, že si přečtu všechno, co se mi dostane do ruky.

Několik konkrétních svazků jsem v případě Hry o trůny shledal velmi užitečnými a zaslouží si zmínku. Pro cokoli o vojenství je výborný začátek Osprey série ilustrovaných průvodců. Jsou určeny hlavně pro hráče s miniaturami, ale poskytují fantastický přehled o konkrétním období a taky nejsou moc drahé, jen asi 14 dolarů za díl.

Další dobré kousky jsou:

THE MEDIEVAL SOLDIER Gerry Embleton & John Howe

A DISTANT MIRROR Barbara Tuchman

MEDIEVAL SWORDMANSHIP John Clements

THE MEDIEVAL WARFARE SOURCE BOOK David Nicolle

LIFE IN A MEDIEVAL CASTLE and LIFE IN A MEDIEVAL CITY, both by Joseph and Frances Gies

THE DICTIONARY OF HERALDRY by Joseph Foster

TOURNAMENTS by Richard Barber & Juliet Barker

GREAT CITIES OF THE ANCIENT WORLD by L. Sprague de Camp

THE CHRONICLES OF ENGLAND, FRANCE, SPAIN, AND OTHER PLACES ADJOINING by Sir Jean Froissart

To je jen vrcholek ledovce, existuje spousta specializovaných knih na konkrétní věci.

Spisovatel nemůže dělat zase příliš mnoho výzkumu…někdy je totiž na škodu zkoušel vpravit do knih příliš z toho, co se naučil. Výzkum dává základy pro stavbu, ale nakonec je to hlavně příběh, co hraje roli.

Zdroj: GeorgeRRMartin

Upozornění: Veškeré návody, tipy a rady ohledně psaní je na místě brát právě jako rady a tipy, nikoli neotřesitelnou pravdu vytesanou do kamene. Je možné je porušovat a mnoho úspěšných autorů to dělá. Prvním krokem k funkčnímu porušení pravidla je však jeho dobrá znalost aneb Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit;-)

Související články

Ellen Brock: Máte vůbec poslouchat rady o psaní?

Ellen Brock: Máte vůbec poslouchat rady o psaní?

Hlavním problémem rad ohledně psaní, ať už je najdete v knihách nebo online, je, že nevíte, zda se tato rada vztahuje právě na vás. Dneska proto nebudu mluvit o špatných radách, ale jen o tom, když vám někdo říká něco, o čem si myslíte, že je to autentické. Něco, co...

Líbí se ti článek? Lajkni / sleduj / sdílej, ať ti nic neuteče.

Jestli ti dokonce nějak pomohl v psaní nebo tě přivedl na nějaké další myšlenky, zvaž podporu webu.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *